Oči mě bolí

Oči mě bolí, přes slzy
jež nechtějí ven.
Mysl mě bolí, když vzpomínky
jsou jako sen.
Srdce mě bolí, chce svobodu
svou cestou jít jen.
Má duše mě bolí,
kéž našla bych vůli, žít sen.
Jsem připoutána ke svému životu
a nevidím cestu ven.
Využívám každého okamžiku,
pomalu stavím ten sen.
Jsem silnější cítím tu naději
a cítím jí každý den,
Jen ať už tolik nebolí,
ty slzy co nechtějí ven.